Karel Poser Sepsal odborný učitel na Reichsfachschule des deutschen Schuhmacherhandwerks v Bischofswerder. Orbis, 1942, Odborná knižnice pro obuvníky. Původní brož, 71 stran, fotografické přílohy, pěkný stav.
Jaroslav Kulveit Vydavatelství vnitřního obchodu, Praha, 1958, převazba, obsahuje množství ilustrací, 309 stran, knižní blok v pěkném stavu, desky v horším stavu (skvrny zřejmě od vody).
M. Brumovský, O. Rada Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha, 1991, brožovaná, pěkný stav. Roubenky, konstrukční a dekorační užití dřeva, restaurování.
Jan Laichter, Praha, 1909, edice Umění a řemesla, celoplátěná vazba, výborný stav. Z obsahu: Zhoubný vliv konvenčního umění na národy, Jednotnost v umění, Moderní výroba a ornament, Vliv obrazotvornosti na architekturu, Práce ze železa v přírodě, umění a národosprávě.
Králíček, Jelcov a kol. Nejčastěji kladená otázka: Jaký je rozdíl mezi litografií a barvotiskem nebo tiskem. Trochu historie na vysvětlenou. I po vynálezu knihtisku – v polovině 15. století – zůstalo problémem vytisknout barevné obrázky. V případě potřeby se tiskly kontury černou barvou a vybarvovaly se – kolorovaly – např. svaté obrázky nebo karty. Nebo se v počátcích knihtisku ručně kreslily ozdobné barevné iniciály, stejně jako v rukopisných knihách. Někdy se dotiskovaly iniciály nebo značky jinou (zpravidla červenou) barvou. Vytisknout plnobarevný obrázek bylo takřka nemožné a přesto po tom všichni toužili. Vynálezce Alois Senefelder pražský rodák (1771-1834) žijící v Mnichově se zabýval psaním divadelních her. A potýkal se s dlouhými lhůtami tiskařů. Podle pověsti jednou napsal křídou na parapet, který se v Mnichově často dělal z vápence těženého v nedalekém Solenhofenu, seznam prádla pro svou pradlenu. Když na něj náhodou přitlačil papír, seznam se dobře otiskl. A to byl počátek jeho vynálezu. Výsledkem řady následujících zkoušek byla litografie: velmi pěkná a dokonalá technologie, kterou se po většinu 19. století tiskly barevné obrázky. Na vyhlazený solenhofenský vápenec se kreslí mastnou křídou, nebo mastným inkoustem a nepokreslená místa se ještě preparují tak, že dobře přijímají vodu. Na mastnou kresbu se pak dá mnohokrát navalovat mastná barva, kámen mimo kresbu se vlhčí. Pokreslený kámen se před tiskem zaleptá kyselinou dusičnou ve vodním roztoku arabské gumy. Tím se povrch kamene preparuje tak, že udržuje-li se vlhký, odpuzuje na nepokreslených místech mastnou tiskařskou barvu, zatímco místa pokreslená ji přijímají. Při samotném tisku každého jednotlivého archu, je třeba kámen navlhčit přesně určeným množstvím vody. Děje se tak ručně a velmi záleží na zkušenostech tiskaře, který se tak stává rovnocenným partnerem výtvarníka. Tiskly se tak atlasy, herbáře, ilustrované staré pohádky. Jednotlivé přílohové listy samy o sobě jsou listy grafickými. V současnosti se používá tato technika jak ve volné tvorbě, tak pro náročné zákazníky, kteří se nespokojí s klasickým barvotiskem. Velmi podrobná publikace, vázaná s přebalem, velmi pěkný stav.
Bohumil Dobrovolný a kolektiv SNTL, Praha, 1961, celoplátěná vazba, rozsáhlý svazek 927 stran obsahuje v úvodu kapitoly z matematiky, fyziky a elektrotechniky – přesné návody na výpočty měření apod., veškeré informace o čtení výkresů, vše o zpracování jednotlivých druhů kovů a materiálů, nátěry, i materiály jako kůže, kaučuk, sklo, slídy atd. Hlavní kapitoly jsou velmi podrobně rozepsány. Ruční a strojní obrábění (včetně dřeva), tváření , tepelné zpracování, svařování, slévárenství, montáže, povrchy. Zakončeno přehledem strojírenství – všechny druhy motorů – parní, vodní. Kniha je naprosto podrobnou učebnicí pro - jak řemeslníky, tak restaurování, kovolitectví a umělecké řemeslo mnoha oborů. Desky a ořízka jsou zašlé, jinak je knižní blok v pěkném stavu.
Technické knihkupectví a nakladatelství, Praha, 1947, původní brož, A4, pěkný stav. Celkem 93 vyobrazení, 8 stran úvod, 53 vyobrazení s původním textem, 47 stran úprava rukopisu do dnešní podoby, Historická knihovna technická, řada pramenů I/I. Vytiskla Průmyslová tskárna, štočky Václav Štenc. Obsahuje úvod česky, rusky, anglicky a francouzsky, obrazové tabule, historii rukopisu, odborné vysvětlivky, závěr a dovětek. - Faksimile rukopisu z majetku pražské universitní knihovny, jenž byl česky napsán konvářem a zvonařem V. Křičkou z Bítyšky (+ 1570), pravděpodobně původně určen jen pro vlastní rodinu.
František Píšek SNTL, Praha, 1956, celoplátěná vazba s přebalem, přebal je při krajích trošku otřepán (stav viz foto), kniha je v pěkném stavu. Z obsahu: Vše o slévárenství, formování (zhotovení forem, formování na model, šablonování, do hlíny ....) lití do trvalých forem a způsoby, materiály pro odlitky, slitiny kovů apod. 386 str, 453 obrázků, 10 tabulek . Publikace je určena konstruktérům strojírenských závodů, případně zkušeným výtvarníkům – velmi odborná publikace.
Okresní muzeum Jindřichův Hradec, 1985, katalog výstavy, sešit, pěkný stav. Expozice představuje cechovní truhlice, konvice, ferule či vývěsní štíty a výrobky, které dokládají, že Jindřichův Hradec patřil v 16. - 17. století k největším českým městům s rozvinutým obchodem i řemesly. Nejvýznamnějším cechem byli soukeníci, k bohatým cechům náleželi koželuzi, řezníci, kováři a zámečníci, mlynáři, pekaři a perníkáři, důležitou roli sehrávali zedníci a kameníci, tesaři a truhláři, hrnčíři a kamnáři i další řemeslníci.
Městské muzeum v Poličce, 1998, 1. vydání, autor textu David Junek, brožovaná s přebalem, pěkný stav. Lidová architektura; řemesla; umělecké truhlářství, řezbářství.