Družstevní práce, 1950, poloplátěná vazba s přebalem, obálka a úprava Zdeněk Seydl, ukázky viz další náhledy, přebal je při krajích trochu otřepán (stav viz foto), knižní blok v pěkném stavu.
Svaz československých výtvarných umělců, 1962, Praha, katalog výstavy, sešit, pěkný stav. Skupina M 57 Makarská se scházela ke společným diskusím již od roku 1954, kdy členové založili nejprve skupinu M 54. Ke schůzkám docházelo ve vinárně Makarská na Malostranském náměstí. Vůdčí osobností a mluvčím skupiny byl malíř Josef Jíra. V předmluvě v katalogu své první společné výstavy v Nové síní v roce 1959 se skupina hlásila k odkazu naší i světové moderní malby a jako hlavní umělecké kriterium stanovila obsahovou i formální upřímnost a pravdivost. V českém výtvarném projevu za vrchol kvality považovala gotické umění. Členové skupiny nebyli ovlivněni postkubistickým tvaroslovím, ale žáci profesora Miloslava Holého v obrazech rozvíjeli koloristický odkaz fauvismu. Skupina sdružovala výrazné umělecké individuality, proto se během 60. let většina z nich odklonila od původního programu. Josef Jíra, Jaroslav Šerých a Mojmír Preclík přetvářeli moderním jazykem tradiční křesťanské motivy. Nejradikálnější proměnu reprezentovalo dílo sochařů Jiřího Nováka a Valeriána Karouška. Členové: Josef Jíra Ladislav Karoušek Valerián Karoušek Jiří Novák František Peterka Radko Plachta Mojmír Preclík Jiří Rada Jaroslav Šerých Vladimír Tesař Miroslav.
Táňa a Josef Jelínkovi Státní banka československá, 1985, Praha, modrá vazba (Tomos), formát A4, 51str. strojopisu, 6 str. příloh, číslovaný výtisk č. 60, pěkný stav. Pražská ekonomika. Finanční hospodaření Prahy a jejích částí. Pražské obecní rozpočty a poplatky. Pražské banky, burzy a pojišťovny.
Josef Ehm, Emanuel Poche Orbis, 1973, Praha, vázaná s přebalem, 100 str., obsahuje množství vyobrazení, pěkný stav. Obrazová publikace ve 170 celostránkových černobílých i barevných fotografiích odhaluje krásu a rozmanitost sochařské, malířské a štukatérské výzdoby pražských uměleckohistorických interiérů. V knize se setkáme s vnitřky kostelů, šlechtických paláců, měšťanských domů i veřejných budov. Obrazovou část provází výklad o vývoji pražského interiéru v posledním tisíciletí a katalog vyobrazení.
Fišer Štochl SZN, 1964, Praha, vázaná s přebalem, obsahuje 503 stran, 13 tabulek, 230 obrázků, 16 barevných příloh viz další fota, pěkný stav. Dosud obsahem a podrobností dosud nepřekonaná kniha. Základní kapitoly Naše vody a ryby, Náčiní, nástrahy a lovné způsoby, Muškaření a Chytání jednotlivých ryb. Kapitoly jsou podrobně rozepsány jak ulovit jednotlivé druhy všech ryb, které u nás žijí, včetně raků apod.
E. F. Burian Orbis, 1975, Praha, vázaná s přebalem, obálka, vazba, kresby, typografie Zdenek Seydl, 337 str., pěkný stav. Osvobozené divadlo , D 34, Divadlo Dada, Poetismus, Dadaismus, Svaz moderní kultury, Devětsil. Koncem roku 1933 založil divadlo D 34, kde uskutečňoval svůj program politicky vyhraněného levicového divadla – každý rok název divadla posouval o jedno číslo (v roce 1935 se tedy jmenovalo D 35 a tak dále až do D 41). V předválečných letech mimo jiné ve svém divadle zorganizoval protestní petici proti uvěznění slavného ruského režiséra Mejercholda, jenž byl později na Stalinův příkaz zavražděn. Pro řadu komunistických funkcionářů byl proto, ač byl přesvědčeným stoupencem jejich hnutí, nepohodlným a nevypočitatelným členem. V roce 1941 byl zatčen a celý zbytek druhé světové války prožil v koncentračních táborech. Nejprve byl v Terezíně, poté v Dachau a nakonec v Neuengamme (předměstí Hamburku), zde pracoval v továrně s válečnou výrobou. Ve volném čase se, podle svých vzpomínek, podílel na organizaci ilegálních kulturních pořadů pro vězně. 3. května 1945 se mu za dramatických okolností podařilo zachránit se z lodi Cap Arcona po sporném útoku britského královského letectva RAF. Do Čech se vrátil 6. června, kdy mu s návratem pomohl literární kritik Antonín Jaroslav Liehm s přáteli.
Jaromír John podle Cervantese Albatros, 1976, Praha, vázaná s přebalem, krásné ilustrace František Tichý viz další fota, 366 str., pěkný stav. V malé španělské vesnici na náhorní plošině La Mancha žil chudý šlechtic, který se nazýval Quijana. Měl dvě velké vášně – lov a četbu rytířských eposů. To druhé mu dokonce zabíralo tolik času, že nejednou zapomněl vyrazit na hon a o své panství se už skoro vůbec nestaral. Nakonec ho svět velkých hrdinů, překrásných žen a sladkých milostných románků ovládl tak, že vyčistil svou zrezivělou zbroj, vyhřebelcoval stařičkého dýchavičného koně a se sluhou bez špetky fantazie se rozhodl vyrazit do světa šířit rytířskou slávu jako Don Quijote de la Mancha. Kniha, která popisuje jeho neuvěřitelné příběhy, výrazně ovlivnila evropskou literaturu. A slovní spojení jako „boj s větrnými mlýny“ či „donkichotství“ se dostala do obecného povědomí a v běžné řeči se používají dodnes.
Andrej Upít Svět sovětů, 1958, Praha, celoplátěná vazba, 798 str., pěkný stav. Román velkého lotyšského spisovatele, národního umělce, napsaný za 2. světové války v Sovětském svazu, kam Upit evakuoval po obsazení své rodné země fašistickou armádou, líčí poměry v divajské volosti v 80.-90. letech min. stol. za vlády Alexandra III. V široce pojaté kronice vypráví autor o životě lotyšské vesnice, o bídě a vysilující práci chudých čeledínů a děveček, selských polovníků a pachtýřů, o zpupnosti a furiantství bohatých sedláků, o prvních náznacích vzpoury mezi vesnickým lidem. Román připomíná nejlepší díla našich kritických realistů (Holečka, Mrštíka, Raise) a svou sociální tendencí, krásným líčením lotyšské přírody a zemitou komikou postav řadí se mezi nejzdařilejší díla sovětské vesnické prózy.